Cena elektřiny se zvyšuje. Roste na burzách, což se pak odráží v koncové částce, kterou zaplatí spotřebitelé. Tento trend navíc v příštích měsících neustane.
Rozhodující pro výši cen silové elektřiny, která se v tuzemsku na celkovém účtu za elektřinu podílí zhruba z poloviny, je hodnota dlouhodobých kontraktů na burze EEX v Německu.
„Průměrná velkoobchodní cena elektřiny na EEX činila za období od ledna do konce července roku 2020 39,49 eura za MWh, tedy asi 1032 korun za MWh, zatímco za stejné období roku 2021 vyskočila průměrná cena elektřiny na 59,97 eura za MWh, asi 1548 korun za MWh,“ vysvětluje Jiří Weber, odborník na regulace cen v elektroenergetice z poradenské firmy EGÚ Brno.
To odpovídá nárůstu o více než 50 procent, což však neznamená, že lidé ve finále zaplatí o polovinu vyšší částku. „Obchodníci na této burze nakupují elektřinu až na tři roky dopředu. Ti, kteří zvládli elektřinu dobře nakoupit v minulém období, ji mohou zákazníkům prodávat levněji než za současné ceny, aniž by na tom prodělali,“ říká Weber.
Komodita totiž tvoří jen část celkové ceny elektřiny. „Kupříkladu nárůst ceny silové elektřiny o deset procent se projevil zhruba čtyřmi procenty v celkové ceně včetně regulovaných poplatků, případné zdražení silové elektřiny o 30 procent by znamenalo zhruba 12procentní zvýšení celkových plateb za elektřiny,“ říká mluvčí Bohemia Energy Hana Novotná.
Cena elektřiny na burze roste od loňského října a důvodem jsou zejména dražší emisní povolenky. Před třemi lety stála emisní povolenka kolem pěti eur, v letech 2019 a 2020 se obchodovala kolem 25 eur a letos dosáhla maxima 57 eur.Navýšení se pohybuje kolem sedmi procent z celkové ceny elektřiny, a tak by běžná pražská domácnost měla zaplatit navíc 70 korun měsíčně.
„U nefixovaných ceníků zachováváme výhodné sazby a cenu budeme držet co nejdéle. U fixovaných ceníků dochází průběžně ke změnám v závislosti na konci fixace a pohybu cen elektřiny na burze. Někteří zákazníci si tak třeba před několika lety mohli zafixovat velmi levný produkt, ale mezitím se velkoobchodní ceny prudce zvedly,“ říká mluvčí ČEZu Alice Horáková.
Dodavatelé elektřiny budou muset podle Novotné zdražovat, pokud ceny do konce roku nespadnou. „K výraznějšímu zdražení dojde nejpozději na přelomu roku,“ říká. Některé společnosti ceny zvýší už dříve.
V následujících čtvrtletích má elektřina postupně podražovat. „Celkově to může být v průběhu následujících let až o 30 až 40 procent. Vyhnutí ale už není. Dříve či později se to dotkne každého, pokud ceny komodity a emisních povolenek nezačnou rychle padat,“ popisuje odborník na energetiku a investor Michal Šnobr.
Podle něj je na zajištění cen elektřiny na rok 2022 již pozdě. „A ceny na rok 2023 a 2024 jsou zase o dost níže než ty na rok 2022,“ dodává Šnobr. Měnit dodavatele se vyplatí vždy, když vám někdo nabídne výhodnější ceny. Teď jsou ceny jak plynu, tak elektřiny na rekordních úrovních, a těžko dnes získáte vzhledem k dosavadním cenám výhodnější nabídku.Někteří zákazníci se snaží za elektřinu ušetřit změnou dodavatele. V tomto případě to ale podle experta nemusí mít žádný zásadní efekt.
„Měnit dodavatele se vyplatí vždy, když vám někdo nabídne výhodnější ceny. Teď jsou ceny jak plynu, tak elektřiny na rekordních úrovních, a těžko dnes získáte vzhledem k dosavadním cenám výhodnější nabídku. Naopak,“ říká Šnobr.
Cena elektřiny pravděpodobně dále poroste a její dodavatel, respektive jeho nabídka, budou hrát v rozpočtech domácností výraznou roli. Vhodným výběrem mohou podle Jiřího Webera poradenské firmy EGÚ Brno ušetřit 24 až 30 procent nákladů. Domácnost, která elektřinou i topí, může ušetřit při průměrné spotřebě přes 12 000 korun ročně. JIŘÍ WEBER, ODBORNÍK NA REGULACE CEN V ELEKTROENERGETICE Z PORADENSKÉ FIRMY EGÚ BRNO
„Domácnost s průměrnou spotřebou využívanou na běžný provoz, svícení a vaření může vhodným výběrem dodavatele ušetřit asi 3000 korun ročně, zatímco domácnost, která elektřinou i topí, může ušetřit při průměrné spotřebě přes 12 000 korun ročně,“ počítá Weber.
Bez topení a ohřevu vody se podle Šnobra pohybují uspořené částky za elektřinu v řádech stokorun za rok. V opačném případě jdou do tisíců korun ročně.
„Obecně u elektřiny jsou úspory při výměně dodavatele menší. U plynu jsou ty dopady pro domácnosti mnohem a mnohem vyšší,“ říká Šnobr a dodává, že ceny plynu jsou aktuálně nejvýše za 10 let.
Na to, že éra levného plynu skončila, upozornila také agentura Bloomberg. Ta uvádí, že na evropské burze v Nizozemsku vyskočily ceny suroviny od pandemického, krizového května 2020 o 1000 procent, především kvůli vysoké poptávce po zkapalněném plynu v Asii, tam se zvýšily šestkrát.
Ruská hra?
Na růstu evropských cen se podle serveru německé televize ARD tagesschau.de podepsala nižší těžba v Severním moři a série menších zemětřesení v nizozemském Groningenu. Tyto dvě události se pak potkaly se snížením dovozem plynu z Ruska.
List Financial Times upozornil, že jde o politiku ruského ropného koncernu Gazprom. Ten odmítá posílat surovinu přes Ukrajinu, čímž mimo jiné tlačí na dokončení kontroverzního plynovodu Nord Stream 2. Výsledkem bylo, že ceny v Německu na burze v Lipsku vyskočily od poloviny června do konce července o 45 procent. V Británii se dokonce burzovní ceny vyšplhaly nejvýš od roku 2005.
„Zemní plyn opravdu vzrostl dost dramaticky, ale perspektivy dalšího promítání do konečných cen jsou lepší než u elektřiny. Je to důsledkem mimo jiné toho, že Rusové taktizují kvůli Nord Streamu a dodávají do Asie, kde jsou ceny vyšší – a to vyhnalo ceny vzhůru,“ uvádí jednatel firmy ENA a zástupce Asociace nezávislých dodavatelů energií Jiří Gavor.
„V cenách se to nakonec projeví, ale ne až tak dramaticky. Dodavatelé teď taktizují a omezují nákupy a velcí mají nakoupeno ještě z loňského roku,“ doplnil a odhadl, že dodavatelé začnou zvyšovat ceny na podzim a v zimě.
„Při započtení pozitivních a negativních vlivů se to může projevit růstem kolem deseti procent,“ odhadl Gavor. Narážel tak na fakt, že do koncové ceny plynu pro spotřebitelé vstupuje více faktorů včetně regulované složky ceny, kterou určuje Energetický regulační úřad.
