Exekutiva Evropské unie v něm počítá i s odebráním 33 procent nadbytečných zdanitelných zisků producentům fosilních paliv. Takto získané peníze by měly členské země využít ke snížení cen zejména pro ohrožené domácnosti a firmy. Na využití mimořádně vysokých zisků firem, jež vyrábějí elektřinu z levnějších zdrojů, tedy z jádra, uhlí a obnovitelných zdrojů, ale ne z plynu, který je nyní extrémně drahý, se zástupci jednotlivých států dohodli už v pátek.Britský list The Guardian uvedl, že podle uniklého dokumentu ale Komise ustupuje od návrhu zastropovat ceny plynu. Členské státy EU se totiž minulý týden na zastropování cen neshodly. Ty členské státy EU, které dovážejí velké množství plynu z Ruska, včetně Maďarska, Slovenska a Rakouska, se vyslovily proti. Obávají se, že Kreml by pak zastavil veškeré dodávky plynu, což by jejich země uvrhlo do recese. Ruský prezident Vladimir Putin už pohrozil, že v případě schválení takového plánu vývoz plynu do Evropy zastaví. Od konce srpna do Německa neproudí plyn potrubím Nord Stream 1, což je hlavní trasa pro přepravu ruského plynu do EU. Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) již dříve zdůraznil, že zastropování nesmí ohrozit dodávky plynu do Evropy, zejména LNG.

Daň jako „solidární příspěvek“

Ropné a plynárenské společnosti budou podle návrhu čelit samostatné dani, označované jako „solidární příspěvek“. Komise prý odhaduje, že v letošním roce se pětinásobně zvýší zisky ropných, plynárenských a uhelných společností. Tyto neočekávané zisky nejsou výsledkem žádných ekonomických nebo investičních rozhodnutí, uvádí Komise, ale výsledkem „nepředvídatelného vývoje na energetických trzích v důsledku trvající nezákonné války na Ukrajině“.